Zámek Lány a zámecký park
Historie
Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky.
Nejstarší písemná zmínka o Lánech je z r. 1392. Už tehdy zde stávala dřevěná tvrz. Ke konci 16. století obec zakoupil Rudolf II. a na místě původní tvrze nechal postavit jednoduchý lovecký zámeček v renesančním slohu, který byl roce 1652 přestavěn v barokním stylu.
Na konci 17. století koupili zámek Valdštejnové. Hrabě Jan Josef z Valdštejna přistoupil v r. 1730 k rozsáhlé rekonstrukci a lánský zámeček byl zvýšen o první patro. Od počátku 18. století až do roku 1921 byly Lány v držení Fürstenberk. Kněžna Marie Anna nechala v letech 1748-1752 postavit na východní straně zámku rokokovou kapli, spojenou v 1. patře se zámeckou budovou. V letech 1821-1825 za knížete Karla Egona II. z Fürstenberku došlo k další významné přestavbě lánského zámku. Budova byla zvýšena o 2. patro a začalo se do ní vcházet ze severní strany. Třetí patro v mansardové střeše bylo vybudováno v r. 1903 za knížete Maxe Egona II. z Fürstenberku a k jižní straně zámku byla přistavěna věžovitá vstupní část.
Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky.
Nejstarší písemná zmínka o Lánech je z r. 1392. Už tehdy zde stávala dřevěná tvrz. Ke konci 16. století obec zakoupil Rudolf II. a na místě původní tvrze nechal postavit jednoduchý lovecký zámeček v renesančním slohu, který byl roce 1652 přestavěn v barokním stylu.
Na konci 17. století koupili zámek Valdštejnové. Hrabě Jan Josef z Valdštejna přistoupil v r. 1730 k rozsáhlé rekonstrukci a lánský zámeček byl zvýšen o první patro. Od počátku 18. století až do roku 1921 byly Lány v držení Fürstenberk. Kněžna Marie Anna nechala v letech 1748-1752 postavit na východní straně zámku rokokovou kapli, spojenou v 1. patře se zámeckou budovou. V letech 1821-1825 za knížete Karla Egona II. z Fürstenberku došlo k další významné přestavbě lánského zámku. Budova byla zvýšena o 2. patro a začalo se do ní vcházet ze severní strany. Třetí patro v mansardové střeše bylo vybudováno v r. 1903 za knížete Maxe Egona II. z Fürstenberku a k jižní straně zámku byla přistavěna věžovitá vstupní část.
V r. 1921 lánský zámek zakoupil československý stát pro reprezentační účely hlavy státu. Poslední stavební úpravu zámku a jeho nejbližšího okolí provedl v letech 1921 - 24 architekt Josip Plečnik. Zámek stojí v ose zámeckého parku a tvoří jeho organickou dominantu.
První prezident československé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk si lánský zámek velmi oblíbil. Považoval Lány za svůj domov a trávil zde chvíle práce i odpočinku. Po abdikaci na úřad prezidenta v roce 1935 se do Lán přestěhoval i se svou rodinou natrvalo. Jako místo posledního odpočinku pro své nejbližší i pro sebe nakonec zvolil lánský hřbitov. Hrob rodiny Masarykových se stal symbolem československé demokracie i v dobách totality.
Po smrti T.G.Masaryka byl lánský zámek využíván sporadicky, jen v době druhé světové války zde bydlel státní prezident dr. Emil Hácha. Pravidelně začal navštěvovat Lány až prezident Václav Havel a prezident Václav Klaus. Současný prezident Miloš Zeman zámek rovněž pravidelně využívá.
Zdroj:
http://www.hrad.cz/cz/prazsky_hrad/lany_historie.shtml