Kamila Spalová
KAMILA SPALOVÁ
1871 - 1953
Kamila Spalová
Narodila se 15.12.1871 v Rakovníku jako nejstarší z pěti dcer učitele Adolfa Spala v budově na Staré poště (budova pozdějšího muzea). Do měšťanské školy chodila v Praze, kde navštěvovala i čtyřletý učitelský ústav. 10.9.1890 nastoupila jako učitelka na rakovnické dívčí škole. Řadu let působila jako správkyně mateřské školy. V roce 1919 přijala natrvalo místo v Praze - nejprve na tehdejším ministerstvu školství, od roku 1921 do důchodového věku zastávala funkci ředitelky dívčích škol ve Vršovicích a na Vinohradech. Ve 30.letech zajížděla do Rakovníka, kde se věnovala především kultuře.
V roce 1902 se nechala zapsat jako externí posluchačka na tehdy Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze na obor dějepis – zeměpis. S přispěním Dr.Z.Wintra odmaturovala na Akademickém gymnáziu v Praze, poté mohla zakončit roku 1912 vysokoškolské studium. Byla pravděpodobně u nás první učitelkou, která získala titul doktor filozofie.
Spalová hojně publikovala. Kromě didaktických spisů, učebnic a metodik vydala práce s tematikou regionů z Rakovnicka (Naše regio, Hrad Krakovec) a Prahy. Významné jsou její feministické statě (ovlivněné i Z.Wintrem) a čtivé cestopisy.
Zájem Kamily Spalové o kulturní památky se projevil již během příprav na NVČ v Praze. Později byla v Rakovníku zvolena do výboru Muzejního spolku a od roku 1913 přispívala do Věstníku svými články. V roce 1937 se Spalová angažovala během příprav u příležitosti Wintrových oslav a odhalení jeho busty na nádvoří muzea. V roce 1939, po smrti Františka Otty, se do čela Muzejního spolku dostala Kamila Spalová. Její předsednictví přineslo změnu v redigování Věstníku. Byla to doba vyhrocených sporů s J.Renerem ukončená Rennerovou rezignací. Plány, které měla předsedkyně s Muzejním spolkem narušila okupace. Po osvobození se činnost spolku pod vedením Kamily Spalové rychle zaktivizovala, začal znovu vycházet Věstník. Události února 1948 a léta následující nepřály spolkovému životu a na přelomu let 1950/51 bylo Muzejnímu spolku doporučeno, aby ukončil sám svou činnost.
K nejužšímu propojení muzejní a spolkové činnosti došlo v roce 1945, kdy se Kamila Spalová stala správkyní rakovnického muzea. Tehdy navrhla novou koncepci sbírkotvorné činnosti a prezentace sbírek - muzeum se mělo stát moderní vědeckou institucí regionálního charakteru. Po válce bylo nutné provést opravy, obnovila se evidence, sbírky byly v roce 1946 znovu zpřístupněny a Spalová napsala znovu průvodce po muzejní expozici. Vznikl odbor pro přírodovědné sbírky, byla snaha přiblížit muzeum co nejširšímu spektru návštěvníků. Poúnorové události zasáhly do běhu muzea. Spalová byla nucena odstranit z expozice některé „nežádoucí“ exponáty. Za této situace Dr. Kamila Spalová v roce 1953 umírá.
1871 - 1953
Kamila Spalová
Narodila se 15.12.1871 v Rakovníku jako nejstarší z pěti dcer učitele Adolfa Spala v budově na Staré poště (budova pozdějšího muzea). Do měšťanské školy chodila v Praze, kde navštěvovala i čtyřletý učitelský ústav. 10.9.1890 nastoupila jako učitelka na rakovnické dívčí škole. Řadu let působila jako správkyně mateřské školy. V roce 1919 přijala natrvalo místo v Praze - nejprve na tehdejším ministerstvu školství, od roku 1921 do důchodového věku zastávala funkci ředitelky dívčích škol ve Vršovicích a na Vinohradech. Ve 30.letech zajížděla do Rakovníka, kde se věnovala především kultuře.
V roce 1902 se nechala zapsat jako externí posluchačka na tehdy Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze na obor dějepis – zeměpis. S přispěním Dr.Z.Wintra odmaturovala na Akademickém gymnáziu v Praze, poté mohla zakončit roku 1912 vysokoškolské studium. Byla pravděpodobně u nás první učitelkou, která získala titul doktor filozofie.
Spalová hojně publikovala. Kromě didaktických spisů, učebnic a metodik vydala práce s tematikou regionů z Rakovnicka (Naše regio, Hrad Krakovec) a Prahy. Významné jsou její feministické statě (ovlivněné i Z.Wintrem) a čtivé cestopisy.
Zájem Kamily Spalové o kulturní památky se projevil již během příprav na NVČ v Praze. Později byla v Rakovníku zvolena do výboru Muzejního spolku a od roku 1913 přispívala do Věstníku svými články. V roce 1937 se Spalová angažovala během příprav u příležitosti Wintrových oslav a odhalení jeho busty na nádvoří muzea. V roce 1939, po smrti Františka Otty, se do čela Muzejního spolku dostala Kamila Spalová. Její předsednictví přineslo změnu v redigování Věstníku. Byla to doba vyhrocených sporů s J.Renerem ukončená Rennerovou rezignací. Plány, které měla předsedkyně s Muzejním spolkem narušila okupace. Po osvobození se činnost spolku pod vedením Kamily Spalové rychle zaktivizovala, začal znovu vycházet Věstník. Události února 1948 a léta následující nepřály spolkovému životu a na přelomu let 1950/51 bylo Muzejnímu spolku doporučeno, aby ukončil sám svou činnost.
K nejužšímu propojení muzejní a spolkové činnosti došlo v roce 1945, kdy se Kamila Spalová stala správkyní rakovnického muzea. Tehdy navrhla novou koncepci sbírkotvorné činnosti a prezentace sbírek - muzeum se mělo stát moderní vědeckou institucí regionálního charakteru. Po válce bylo nutné provést opravy, obnovila se evidence, sbírky byly v roce 1946 znovu zpřístupněny a Spalová napsala znovu průvodce po muzejní expozici. Vznikl odbor pro přírodovědné sbírky, byla snaha přiblížit muzeum co nejširšímu spektru návštěvníků. Poúnorové události zasáhly do běhu muzea. Spalová byla nucena odstranit z expozice některé „nežádoucí“ exponáty. Za této situace Dr. Kamila Spalová v roce 1953 umírá.